Včera byl hezký slunný den. Přijeli jsme z práce a že si uděláme rychlé kafe a pojedeme někam na výlet. Kafe rychlé bylo, ale pak nám nějak spadla hlava a my usnuli jako koťata. V 18 hodin jsem vylítla, chtěli jsme na výlet, tak vstávat a jedem . Nojo, ale kam pojedeme, takhle pozdě? A navíc jsme měli něco smluveného na 21 hodin - pracovního. Když nevím kam, jedeme kolečko Dlouhý Mosty. Říkám: " Můžeme to protáhnout až do Č. Dubu k Mírovi a Janince. Dlouho jsme je neviděli, jen jestli budou doma, když je tak hezky. No i kdyby nebyli , je to hezká projížďka....
Cestu na DM miluji, úžasný výhled . Sice jsou kolem silnice stromy, ale když je mezírka je vidět krásná krajina J
Jiřík mi i zastavil, na focení a tak se můžu s vámi podělit. Jen mi nedošlo, že na motorce sedím výš a je lepší výhled. Když jsem slezla a chtěla fotit, pořád mě tam nějaké křáčí překáželo J
No umělecký fotograf nejsem a nebudu. Tak to je.
Ale co se nám stalo zajímavého. Teda pro mě.
Sedíme na terásce u Míry a Janinky, klábosíme, pijeme kávu. Janinka nám udělala mističku s jogurtem a jahůdkami z vlastní zahrádky . A najednou přišel holub. Fakt přišel. Nikdo ho neviděl přiletět a tak musel přijít. Tvářil se jako starý známý. " Ahoj letím zdaleka a mám hlad a žízeň"
Chvíli jsme koukali jak zjara, pak jsme si všimli, že má kroužky na nožičkách. Říkám to je holub poštovní a nese ti Míro zprávu. Ale žádný dopis pod křídlem neměl. A šel k nám blíž a blíž.
Tak Janinka mu nasypala drobečky a dala misku s vodou. Drobečky nechtěl, ale napil se a zalezl pod křeslo a zavřel oči. Nenechal se ve spánku rušit.
Fakt jsem to viděla poprvé. Na náměstí holubi jsou, někteří lidi je krmí, ale když uděláte rychlejší pohyb, ulétnou. Tenhle ne! Asi byl hodně unavený...
