Krkonoše 2011
Letos proběhla docela ostrá hádka na fóru. Kvůli datu na Krkonoše. Nevím proč to někteří rýpalové řešili. Několikrát za rok se stane, že se sejde stejný termín na různé akce a je na každém co si vybere. Ne? Letos dal někdo přednost skútršňůře a tak se nás na Krkonoších nesešlo tolik jako loni. Pro mě lépe. Nemám ráda velké srazy, večer na pokec a na tanec je to dobré, když je nás hodně. Ale v koloně mám trochu strach. Hlavně, když s námi jede někdo nový a nechová se podle pravidel jízdy v koloně.
Domluvili jsme se s Jerrym, že pojedeme až v sobotu ráno. Úsporná opatření pronikla i do koníčků L
V pátek večer telefon: " Hele pojedeme ráno v 7 hodin, slíbil jsme Bobechovi pomoct narovnat skútry na náměstí, tak tam musíme být o chvilku dříve než kolona. Jo a mám se zajet podívat na můstek. Včera tam byl prý nějaký štěrk, tak jestli ho někdo uklidil. J Jo a pojede s námi Tonda s Helou. Tak ráno v 7 u pumpy" No nazdrar ráno v 7 u pumpy??? Myslela jsem, že pojedeme na pohodu. I když s Jerrym mi to nešlo dohromady hihi. Má trochu divokou povahu a někdy se to projeví i v jízdě. Hlavně když se má být někde na čas. No uvidíme . Vše připravit večer, hlavně sváči pro Jiříka a pití. Léky J něco na převlečení a přezutí. Ráno mi nedělá problémy vstát , ale spíš rozhýbat Jiříka. Ale asi se těšil, chodil za mnou a říkal " Tak už pojedeme , tak už pojedeme? " " Jo běž pro Maxíka a můžeme." Na pumpě jsme se sešli skoro najednou. Všichni přesní.
Cesta byla hezká, sice kousek po dálnici, ale jen kousek a tak už kochačka až do Vrchlabí. Na pumpě dotankovat a forrem na náměstí. Tady trochu Jerrymu chyty saze a jel jak splašený. Ještě si v duchu říkám: co blbne jedeme na čas. Jak jsme jeli rychleji přes město, tak jsme vlítli do vyfrézovanýho pruhu. Až mi cvakly zuby. Sakra budeme na náměstí o vteřinu dřív , ale bez zubů J
Přijeli jsme včas náměstí vyklizené jen pro nás. Zaparkovali jsme navlékli si reflexní vesty a šli se postavit na kraj parkoviště, abychom přijíždějící kolonu navedly správným směrem. Šla se mnou Evča, nová přítelkyně Jerryho. Jela poprvé a tak jsme jí vše řekla, jak budeme stát s rozpaženýma rukama a vítat a ukazovat kudy mají jet J
Já při tom ještě fotila a koho jsem poznala tomu zamávala. Je fakt, že tam bylo spousty nových lidí a nebo jak nejezdíme na ty větší srazy, tak je jen neznáme. Vše jsme napravili, seznámili, se všemi se uvítali.
Do kavárny na rychlé kafe a cigárko. Já ještě vyhledala Zůzu, Jiřík měl u ní ještě jedno klubové triko s nickem. Pak už jsem jen fotila, korzovala, objímala se s Pinďou, Karčou, Pegy, ....
Jo Karča je čerstvá mamina a tak přijela i s malým. Nejmladší účastník šel z ruky do ruky. Každý si ho chtěl pochovat J
Chlap v tomhle podání je ještě milounký ...
Pak nás Bobech svolal, vyfotili jsme se na besídce.
Nasedat a vyrazit, jeli jsme do Harachova pod skokanský můstek. Tam se fotíme taky každý rok. Potom do skláren. Tam jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna šla na oběd a druhá na exkurzi. My samozřejmě byli v té první J K obědu byl objednaný guláš s knedlíkem a pivo. Buď nealko, alko, pro batůžky řezané J Pak na exkurzi ke sklářům. Zajímavá podívaná. Ručně foukané skleničky.
Je hezké koukat na šikovné, české ruce.
To teplo, knedlíky a pivo udělalo své. Chtělo se mi hrozně spát. Byla to taková krizovka. Ale překonala jsem jí. Hlavně si neustlat ve skleničkách J Pak jsme přešli do brusírny. Vyprávění a Jiříkovy veselé poznámky mě probraly úplně.
Na parkovišti jsme sešli z druhou skupinou. A mohli vyrazit na Obří sud na kafe a něco sladkého. Tam se trochu zatáhlo a tak jsme kafe zrychlili a přesunuli se zpět na Žalý. Ani jsme moc nezmokli.
Chvilka odpočinku, sprcha a mohlo se jít na večeři a na večerní šou. Byla tombola. Vyhrávaly se jako každý rok blbinky, ale i hodnotné ceny. Asi nejvíc se nám líbilo, když Pinďa – holčina (145 cm) vyhrála jízdu v Hamru. Domluvili jsme se, že u toho chceme všichni být i s kamerou.
Dobře jsme se pobavili, zatancovali. Peťan nám hrál staré pecky od Queenů a my řádili. Dokonce i kluci, kteří se nikdy tanců moc nezúčastnili, se přišourali a zpívali a podupávali J
Ráno nás probudil déšť. Šli jsme se zvolna nasnídat.
Pak zabalit a já vlezla ještě do postele. Jiřík někde pil kafe a kouřil, takže byl klid. Zavřela jsem asi na chvíli oči. Když jsem je otevřela Jiřík spal vedle mě (ani jsem ho neslyšela) a na vedlejší posteli Byl Jerry s Evčou , měli pokoj s námi. Takže tam mohli být. Říkám si kolik tak může být hodin, že je takový klid? A ono 11,30. Venku drobně pršelo a všichni už odjeli. No tak jsme si vzali ty zapakované věci a vyrazili taky na cestu.
Ve Vrchlabí k pumpě na kafe. Přijel tam jiný motorkář s novou motorkou a tak kluci debatovali a ukazovali si své stroje.
Pak jsme se přesunuli k domovu. Jerry na jedné křižovatce přibrzdil a říká: " Jdeme se někam najíst, jdete s námi." " No to můžeme jen nevím, kolik nám zbylo peněz" Stavili jsme se na jídle. Vrabec se špenátem, bramborový knedlík. Kofola. Až jsem si musela rozepnout kalhoty J
Přišlo placení. Vysypala jsem všechny peníze na stůl a lehce jsem je spočítala.asi 155,- Kč. No snad nás Jerry založí. Číšník to spočítal na 150 a tak dostal i 5,- Kč díško. Jiřík si neodpustil poznámku: " Málokdo vám dá všechno co má"
Doma jsem spadla do vany, do teplé vody, trochu z výletu zmrzlá a promáchaná, Příjemně unavená. Hezký sraz to byl.
Všichni jsme se vrátili domů v pořádku... co víc chtít !