adil: Tak to v té době muselo být něco - taková mrkací panenka, já jsem žádnou takovou nikdy neměla, pamatuju jen takovou barevnou gumovou pískací, měla blonďaté vlásky do culíků, bílou blůzičku, červenou sukýnku s kšandičkami, bílé ponožky a červené střevíčky - byl to takový gumový odlitek, ničím se nedalo hýbat. A já ji měla ráda. Panenku co se dala oblékat, takovou obyč měly až moje mladší sestry.
---
adil.pise.cz
tales: Hlavně, že jsi nějakou panenku měla
Myslím, že každá panenka je v očích "majitelky" ta nejhezčí
amelie00: úplně ve mně hrklo, vím, jaké to bylo... Eli by se zbláznila, kdyby jí někdo něco rozbil.. Moc hezky napsané.
tales: Děkuji za mamču , pošlu dál ...
Muselo to mamču hodně mrzet a vůbec v té době
newold®blbne.cz: Jako malá jsem nebydlela s rodiči ale u své německy mluvící prababičky. Nejraději jsem si hrála s panenkou porcelánovou. Vlastně to byla i jediná panenka, kterou jsem u ní měla. Panenka Marie s malým Jezulátkem. Byla dutá a měla jemné barvy.
Ptala jsem se rodičů, kam se po smrti prababičky ta panenka poděla, ale nikdo neví. Zmizela.
tales: Takovéhle panenky jsou teď ceněné.
Já měla u babičky medvěda, panenku snad nikdy...něco porcelánového babička měla vystavené, ale na to se nesmělo sahat