Jsem jaká jsem :-)
Orlík 2008
Jarní sraz na Orlíku 08
Už někdy na podzim loňského roku Prochy naplánoval, že za nimi musíme přijet a pojal to jako sraz na Orlíku. Hodil to na naše forum skůtrařský a začal plánovat, co vše nám ukáže.
Hlavně rudné doly, kde pět let fáral a jak jsme se později dozvěděli, byl v té štole úplně sám a to bylo 22 pater pod zem fuuj.
Celou zimu jsme pokukovali, kdo se na tento výlet přihlásí. A komentovali jsme to, jak je na foru zvykem. Jak se blížil termín výjezdu, začal se seznam plnit. a Prochy s Lubošem a s manželkami plánovali menší sraz tak 10-15 lidí a najednou bylo přihlášeno 38 strojů a asi 50 lidí. Takže rozšířit kapacity na ubytování , projet ještě jednou trasy, aby vše klaplo, jak má. Byl to jejich první sraz, takže si to vše hezky prožili.
Vybrat restaurace po trase vyjížďky, aby byli schopni nás obsloužit a hlavně rychle, abychom neztráceli drahocený čas. Poznali jsme jaké jsou rozdíly v restauračním zařízení. V jedné restauraci, kde byl objednám oběd jsme byli obslouženi jídlem a pitím do hodiny. A to nebylo jednotné jídlo, ale vybírali jsme z jídelního lístku a někdo si nedával hotovku, ale minutku.
Potom jsme popojeli pár km na kafe a něco dobrého a vše bylo problém. "Jo vy chcete karamelový pohár bez ovoce???? No to nevím, já se teda zeptám...L.. " moc ochotně to ale neznělo...
Ale k samotnému srazu. Sjeli jsme se ze všech koutů ČR. Nejvzdálenější byl myslím od Trenčína. My z Liberce jsme vyrazili v pátek už v 10 hodin, s tím že pojedeme pomalinku a podíváme se po kraji a po rozhledně. Rozhledna byla zavřená a klíče byly na nějakém úřadě a ten se nám nechtěl hledat. Tak jsme jeli dál. Dali si oběd v hezké hospůdce v ......a pokračovali dál až na Orlík. Přijeli jsme až kolem páté a všichni na nás už čekali. Někteří na recepci a vyhlíželi a někteří v nedaleké hospůdce u pivka. Takže jsme se přivítali, vyfasovali stravenky na snídani a večeře a šli se ubytovat.
pise.cz/img/176978.jpg">
Zvláštní ubytování..... panelové kostky na sobě .... Ale bylo tam vše co jsme potřebovali WC, sprcha , balkon a malá kuchyňka. A hlavně postele. Ale okolí bylo úchvatné. Klidná vodní hladina, slunce ,rozkvetlé stromy, posekaná tráva a v ní něco běhalo a vystrkovalo hlavičky. Později jsme přišli na to, že to byli syslíci.roztomilí zvířátka a asi zvyklí na fotografování, přišlo mi, že pózují před foťákem. Ale možná jen čekali nějaký pamlsek.
Převlíkli jsme se z motorkářského do civilu a hurá za ostatníma do hospůdky. Tam jsme na vlastní oči viděli kolik nás vlastně přijelo. Byli tam známé obličeje s těmi jsme se přivítali první a pak s těmi méně známými a neznámými, co byli na srazu poprvé. Pak už se popíjeli pivo i něco ostřejšího. Klábosilo se a bylo co vyprávět, vždyť jsme se celou zimu neviděli. Kluci si vyprávěli a ukazovali jak vyšperkovali své miláčky skútry.
A pak do hajan, čekal nás ráno celodenní výlet. K snídani párečky, šunka, vejce a moc dobrý rohlíky. Pro mlsouny i vánočka a džem. K tomu káva nebo čaj, podle chuti.
V devět odjezd. Deset minut před devátou byli už všichni napáskovaní na svých strojích a čekali na povel vpřed. Tak jsme byli nedočkavý. Kluci, kteří stavěli auta na křižovatkách měli oblečený reflexní bundy. Tak se mohlo vyrazit. Kolonu vedl Prochy.
Jeli jsme hezkými silničkami na přehradu Kamýk. Tam dělá hrázného Luboš a tak nám vše ukázal.
Byli jsme pod přehradou v takovým tunelu kde se měří spára mezi betonovými deskami, jestli se přehrada neposouvá. Ukazoval nám, kde byla až voda při potopách. Napustil nám vyrovnánací nádrž. Povozil kluky na vratech od výpustě. Někteří museli jet domů a tak jsme se vyfotili s vlajkou skutrmoto.
A jelo se dál. Na oběd, který jsem zmiňovala v úvodu.
Fakt profíci, radost pohledět. Po obědě krátká vyjížďka a kafíčko s problémy. Kdo chtěl mohl se podívat do soukromého pivovaru.a zakoupit pivo půl litru za litr. (1000,00 Kč)
Prochy nás chtěl ještě zavést na rozhlednu, ale my už chtěli zpět a vysprchovat se a trochu odpočinout. Během cesty zpět s Prochymu rozbila vysílačka a Ivča na nervy já vás slyším, ale vy mě né. Jak máme dávat pokyny, když nás neslyšíte? Takže malá zastávka na ujasnění situace a zklidnění Ivči, že když jedeme v koloně jsme jako jeden živočich. Tudíž vysílačka není až zase tak nutná. Jen kvůli stavěčům, ale to jsou ostřílení motorkáři a vědí co a jak i bez pokynů. Doprovodili nás v pohodě na Orlík.
Večer jsme se zase všichni sešli na večeři.Stáli jsme poslušně ve frontě se stravenku v ruce a chechtali jsme se a připomněli si školní léta. Byla buď svíčková a nebo kuřecí kapsa plněná sýrem. Po večeři přesun do známé Koliby na pivko a volnou zábavu. A zase bylo co povídat a čím se chlubit....Pan majitel Koliby pro nás děvčata připravil deky, kdyby nám bylo chladno,protože se sedělo veku.
Druhý den ráno po snídani sbalit a vyrazit na další výlet.Tentokrát nás Prochy zavezl do rudných dolů. Vyfasovali jsme přilbičky a užili si legrace, kdo v tom jak vypadá. A to jsme netušili, že vyfasujeme ještě svítilny na ty přilby J no hrozná legrace a pózování před objektivy. A hurá pod zem. Zajímavé vyprávění přímo od historika na doly .
Pak nás vzali do muzea důlních katastrof. Roku 1892 byl v dole požár a jak tam hasiči nalili vodu nemohly ven pára a kysličník uhelnatý a hlavně se rychle šíříl chodbami.Takže spoustu horníku nevidělo oheň, nevěděli že se něco děje a udusili se . Bylo jich 360. Hrůza. Někteří tušili, že nepřežijí a v rychlosti napsali dopisy svým blízkým. To jsem už nevydržela a vystřelila ven, na vzduch. Bylo to podané hodně emotivně.
Po této exkurzi se nachýlila doba k obědu a tak jsme spořádaně zajeli do moc hezké restaurace U modré kočky. Kde nás už čekali a uvařili nám moc dobrý oběd.Někdo si dal řízek někdo smažák, nebo těstoviny já měla kuřecí steak na medu a chilli. Moc dobré. No potom kafíčko, palačinku nebo jen medovník.
A nastalo loučení všichni se všemi. Pěkný maglajs. Pusy lítaly vzduchem, stisky rukou a ujištění, že se brzy zase uvidíme. Byl to moc hezký výlet. Prochy s Ivčou si mohli oddechnout, že všichni odjeli v pořádku domů na svých strojích. Při loučení mi Ivča říká, že ještě není moc klidná, až jak všichni dojedou domů a nahlásí se, pak že teprve půjde spát.