Jak to bylo s Anynkou a Tomasem.
Tohle je takový podivný příběh a s motorkama má společného jen málo. Při našich srazech jsme poznali Tomasa a Lenku. Takový mladý pár z Poličky. A protože jsme si byli v té době hodně blázcí s Pavlíkem a Moni, Tak jsme s Tomasen vždy prohodili jen pár slov. Věděli jsme na čem jezdí a že má za ženu Lenku. Při jednom srazu jsme seděli naproti sobě a tak jsem zavedla řeč o tom jak se poznali a jak jsou dlouho spolu....
()
A Tomaso vyprávěl, že Lenku poznal coby dítko školou povinné, na táboře s doučováním matematiky. Lenka tam dělala praktikantku . A moc se mu líbila. Začali spolu kamarádit a když Tomaso vyšel devitku přerostlo to v lásku. Vydrželo jim to i dál a tak když bylo Tomasovi osmáct vzali se. Přesto, že byla Lenka o několik let starší, vše klapalo jak mělo.
Lenka pracovala v dětském domově v Poličce. A Tomaso tam za ní chodil a trávili tam s dětmi všechen volný čas a tak jim ani nepřišlo divné, že nemají své děti. S dětmi podnikali všelijaké výlety a exkurze. A nebo jenom hráli na dvorku fotbal. Byli jsme jako skútraři kamarádi několikrát pozváni na opékání buřtů. Poznali jsme skoro všechny děti a můžu říct, že poslouchali na slovo a byli takový vděční, za návštěvu a hlavně za to, že se jim někdo chvilku věnuj. Ať už to byl ten fotbal nebo vyprávění z našich cest. Nadšeně nám ukazovaly svoje naklizená pokojíčky a jeden chlapeček Damiánek mi asi třikrát zdůraznil, že je to jeho postýlka a přitom ji hladil po peřině. Pak jsem se dozvěděla, že ho odebrali bezdomovcům a že nějaký čas spal pod mostem. Malý pětiletý kluk. Hezký modrooký blonďáček... no trochu jsem odbočila .
Tak šel čas někdy jsme přijeli do Poličky my , někdy jsme udělali výlet pro děti, děti nám to oplatili bojovkou na hradě Svojanov. A někdy s námi jeli jen Tomaso a Lenka.
Bylo to na podzim když za námi přijeli na Jeseníky kde byl velký sraz skútrů. Lenka při večeři plakala a nechtěla říct proč. Tomaso taky mlčel a tak jsme je nechali ať se s tím vyrovnají. Když jsme se loučili měla Lenka oči plné slz a trochu naznačila, že se to týká rozchodu s Tomasem po 12 letech. Po tom jsme si vyměnily jako holky několik e-mailů.
Snažila jsem se s ní celou situaci rozebrat a pochopit. Nějakou dobu jsme se neviděli.
Před vánocemi nás naši pražští kamarádi pozvali na koncert do jednoho malýho baru. Měli jsme tam slavit několikery narozeniny i svátky. Kapelu jsme už slyšeli na svatbě Rogera s Krtkem a tak jsme neváhali a jeli. Bylo nás tam asi dvacet a mezi seděla Lenka . Oči už neplakaly naopak se smály na našeho kamaráda Lhotku z Prahy. Našli v sobě zalíbení a my to nekomentovali. Byli jsme rádi, že je všechny vidíme v pohodě. Zatancovali jsme si a zazpívali a kolem jedenacté se rozloučili a chtěli jet domů. Vyběhl za námi Lhoťák a chtěl nám vysvětlovat, že nikomu ženu nechce přebírat a abychom si o nich nemysleli nic špatného. Ujistili jsme ho, že si vůbec nic nemyslíme a že jsme jen rádi, že jsme je viděli. V autě cestou domů jsme to s Jirkou trochu rozebrali ale došli jsme k názoru, že nikoho nebudeme odsuzovat za nic a je to čistě jejich věc. Za dva dny měl Jiřík telefon a volal mu Lhoťák a více méně mu oficiálně oznamoval, že se k Lence stěhuje a že chce abychom to věděli od něho a né nějakým divným způsobem od jiného. Byli jsme docela překvapeni, že mu není jedno co si o něm myslíme. Ujistili jsme ho,že mu Lenku přejeme a hlavně, že budou šťastni a prožijí kus
hezkýho života. Takže Lhoťák se přestěhoval z Prahy o Poličky.
Tomaso tam už nějaký čas nebydlel. Ten už byl u Anynky v Chocni.
Nějaký čas jsme se neviděli, nejezdilo se byla dlouhá zima a každý byl zababušený doma u kamen. Jo v únoru byl jeden teplý víkend, pamatuji si to proto, že Jiřík vyjel s kamarádama na Scarábkovi a vrátil se na vraku. Ale přijel a došel po svých. Prostě nízké slunce, omrzlá silnice a stopka u přejezdu udělali své a přišli jsme o Scarábka. Jiřik chvíli smutnil a protože bylo před sezonou motorkářskou a hrozilo, že se letos nesvezeme, rozhodli jsme se zakoupit nový stroj od Yamahy T- Maxe. Bylo to úplně jiné svezení. Scarabeo bylo takové cesesní a
T Max vyloženě sportovní koník. No to už bylo jaro a my se chystali vyrazit někam na výlet. Obvolali jsme několik kamarádů, ale nikdo neměl čas a tak, že někam vyrazíme sami. V Tom telefon, volal Tomaso, že koupil novou motorku a chtěl se pochlubit nejen motorkou. Chtěl nám představit svoji novou lásku Anynku. A tak jsme se domluvili, že se sejdeme napůl cesty ve Vrchlabí. Jeli jsme sami a vychutnávali si cestu a zatáčky. Po cestě nám volal Mira99, že se motá po Praze a kde, že jsme my. Kam jsme vyrazili, ještě si říkám, co ho to zajímá, když nejede s námi. To jsem poznala když jsme dorazili do Vrchlabí a tam na náměstí stálo asi šest skútrů a bylo překvapení Míra 99 přivezl Pražáky na kukačku na T Maxe a ještě dorazil Tomaso. To bylo radosti a okukování nejen strojů, ale i Anynky. Anynka byla úplně jiný tap nežli Lenka a k Tomasovi mi nějak líp šla. A tak u mě problém nebyl. Padly jsme si hnedka do oka a šli vyhledat záchod. Proto že má chodit když můžeš a né když musíš. To známe z vyjížděk. Hlavně my děvčata. A tak byl čas s Aninkou poklábosit o samotě. Kluci stejně oblejzali stroje a dělali héhe. A hele co já mám....
Pak jsme jeli na krátkou vyjížďku a dali si cestou kafe a pizzu na Hrubý skále. A zase vyprávění a smích.
Potom jsme se rozloučili se slovy brzy se uvidíme a jeli jsme domů. My do Liberce už s Mírou
Přišlo mi, že se Tomaso s Anynkou zná už tisíc let, jak se vzájemně doplňovali a láska z nich jen sálala. A taky mě překvapilo, že Tomaso dříve kluk, který moc nevyčníval, spíše poslouchal, co jiní povídají. Byl teď hovorný a milý společník. Sršel vtipem a vůbec nebyl zakřiknutý nebo něco takového. Prostě bylo na první pohled vidět, že je to jiný člověk . Vedle Anynky.
Zvali nás do Chocně, že uděláme vyjížďku a ukáží nám okolí.
Za pár měsíců nás zvali na svatbu, rádi jsme pozvání přijali. Jeli jsme na motorce jak jinak. Já trochu obavy co na sebe a hlavně jak to složím do motorky. Ale byli jsme ujištěny, že se počítá se vším a když zůstaneme v kůži nevadí. Přesto mi to nedalo a hodila do kufru u motorky pantoflíčky(ostatně ty vozím pořád), dlouhou nemačkavou sukni a světlé triko. Pro Jiříka kraťasy a náhradní fešácký triko. Přijeli jsme do Chocně narychlo se ubytovali v hotelu Pellyni. Pozdravili se se známými a už se to houfovalo na svatbu. Byli jsme tři motorky a asi šest aut.
Byla to bezvadná svatba. Svatbu měli na zámku. V parku plném slunce a rozkvetlých stromů a kytek. Anynka přicházela po červeným koberci a usmívala se. Šla pomalinku a vychutnávala si každou vteřinku. Moc jí to slušelo. Za družičku jí šla mladší dcera. Takže Tomaso si bral vlastně tři holky. Pak nám vyprávěl, že požádal o Anynčinu ruku děvčata.
Pak jsme ze zámku odjeli kousek za město a v takové útulné hospůdce byla hostina. Plno mladých lidí, kteří se bavili. Žádné oficiality. Prostě super zábava s dobrým pitím a jídlem.
Místo oficiálního oběda, teplý i studený bufet. Hudba hned od začátku.
A pití kdo co chtěl.Sedělo se jak ve vnitř, tak venku. Opékalo se prasátko a stejky. Prostě taková uvolněná veselá svatba. Pro děti nafukovací balónky mezi kterými se tančilo.
A uprostřed toho všeho dva šťastný lidi, ze kterých ta láska jen zářila.
Nás po půlnoci odvezl taxík do hotelu. Měli jsme na pokoji tři postele a tak jsme na noc vzali kamaráda Luseda. Ten měl ráno u snídaně výčitky, že spal v hotelu na černo.a chtěl se jít na recepci udat. Jiřík mu říká, ví o tobě někdo neví, tak jsi tu asi ani nespal. Zastrč tu peněženku a pojď snídat. Byly párky a nebo hemenex. To Jiřík rád, když jsme na cestách. Tak jsme posnídali, zaplatit nikdo nechtěl a tak jsme se sbalili a že pojedeme domů.
Chceme platit na recepci a tam po nás taky nechtěli peníze. Prý to je v režii novomalželů. To bylo milé. Přišli se s námi ještě rozloučit a tak jsme se dozvěděli, že hotel má v pronájmu kamarádka Anynky, která byla za svědka. Tak jsme si s nimi dali kafe a pelášili k domovu.
Cestou jsme se zastavili v ZOO za zvířátky.
A jak Lenka s Lhoťákem? Oznámení o svatbě přišlo dnes.
