Jak Jára poznal Marušku.

Byli jsme pozváni na narozeniny Marušky. Kulaté.

()
Rok po roce se slavily narozeniny. Vycházelo to docela zajímavě, když před mnoha lety slavil táta padesátiny, pozval všechny příbuzné a tím se spustila lavina. Táta, za rok máma, další rok strýc Jára, potom  Maruška, Jiříka táta a poslední Jiříkova mamča.

Rok po roce všichni oslavili padesátku, potom šedesátku a teď se točila sedmdesátka.   Je to už dva roky, co jsme byli pozváni na Marušky narozeniny. Konalo se to na chalupě. Grilovala se krůta a jiné dobroty, o tom ale nechci psát.
Zajímavý byl projev Járy. Přesto, že se slavily několikáté kulatiny, tohle jsem slyšela poprvé.

Jára byl na vojně v Litoměřicích, dostal nějaké vyznamenání a tak šel s kluka – vojákama večer slavit. Jára byl pohledný, vysoký, tenkrát i štíhlý a uniforma mu slušela. O děvčata neměl nouzi. Chodil rád tancovat. Jak to s klukama dobře oslavit? No na tanečním večeru.

Asi byl dobrý tanečník, tančil se rokenrol.  Při něm se partnerka občas nadhazovala přes boky. Takové výstřední chování neměli pořadatelé  rádi a Járu často vyváděli ven na vzduch, aby vychladl.
 Vcházelo se úzkou uličkou do sálu. Jára se asi v půlce uličky zastavil, přitiskl se zády ke stěně, aby udělal místo procházejícím děvčatům. Šly asi na záchod, přepudrovat nosy .  Tři děvčata prošla a čtvrtá se zachytla háčkovanou halenkou za to vyznamenání.

A tak si Jára ulovil Marušku.

Problém byl, že Maruška měla před svatbou. Pro Marušku to problém nebyl. Chtěla Járu a tak druhého chlapce poslala k vodě, nábytek, co měla do výbavy dala sestře a přijela s kufrem do Liberce.
Byli spolu přes padesát let.