Byli jsme pozváni na narozeniny Marušky. Kulaté.
()
Rok po roce se slavily narozeniny. Vycházelo to docela zajímavě, když před mnoha lety slavil táta padesátiny, pozval všechny příbuzné a tím se spustila lavina. Táta, za rok máma, další rok strýc Jára, potom Maruška, Jiříka táta a poslední Jiříkova mamča.
Rok po roce všichni oslavili padesátku, potom šedesátku a teď se točila sedmdesátka. Je to už dva roky, co jsme byli pozváni na Marušky narozeniny. Konalo se to na chalupě. Grilovala se krůta a jiné dobroty, o tom ale nechci psát.
Zajímavý byl projev Járy. Přesto, že se slavily několikáté kulatiny, tohle jsem slyšela poprvé.
Jára byl na vojně v Litoměřicích, dostal nějaké vyznamenání a tak šel s kluka – vojákama večer slavit. Jára byl pohledný, vysoký, tenkrát i štíhlý
Asi byl dobrý tanečník, tančil se rokenrol. Při něm se partnerka občas nadhazovala přes boky. Takové výstřední chování neměli pořadatelé rádi a Járu často vyváděli ven na vzduch, aby vychladl.
Vcházelo se úzkou uličkou do sálu. Jára se asi v půlce uličky zastavil, přitiskl se zády ke stěně, aby udělal místo procházejícím děvčatům. Šly asi na záchod, přepudrovat nosy
A tak si Jára ulovil Marušku.
Problém byl, že Maruška měla před svatbou. Pro Marušku to problém nebyl. Chtěla Járu a tak druhého chlapce poslala k vodě, nábytek, co měla do výbavy dala sestře a přijela s kufrem do Liberce.
Byli spolu přes padesát let.
