Ještě jednou kolo

Mamka nakousla téma kolo. Prý jsem jezdila jako malá dříve než o dva roky starší brácha. ()

No nevím, nevím. Jako starší děti jsme se jezdili koupat u babičky na koupaliště – bahňák. Buď já na babiččiným a brácha na dědovým . Když bylo jen jedno kolo, tak mě brácha vzal na řídítka. Nejdříve jsme na řídítka natáhli duši z traktoru, na vrch jsem si sedla já. A už se jelo.  Strachy jsem ječela celou cestu. Ale koupat jsem se chtěla. 

Když jsem jela na kole já sama osobně, hrozně jsem se bála. Cestou na bahňák jezdily i tatrovky s pískem a silnice se mi zdála tak uzoučká.

Tak jsem raději sesedla z kola a nebo zajela do lesa.Tam jsem s sebou švihla do kopřiv. Někdy jsme s bráchou šlapali tak rychle, že jsme tatru nepotkali.

Ale bylo to hrozně vysilující. Byly to asi 2-3 km sprintu.

Pak se mi nechtělo ani do vody. Celá udýchaná. A navíc tam někdy čekal nápadník.

O nápadníkovi příště, bylo to horší než jízda na kole