Sedíme na terásce a vychutnáváme kavu - espresso, jak jinak
()
Je teplý večer. Sice sluníčko už zapadlo, ale je teplo. Nikam nespěcháme. Pohoda. Najednou vidím světýlko.
"Jé světluška."
"Kde?"
"Támhle a letí k nám."
"Já ti ji chytnu, chceš?"
" Jo, jo ....... a nebo raději ne." Vzpomněla jsem si na vyprávění mamky, jak jí táta chytil světlušku a to překvapení - nemilé.
Já jsem si druhý den broučka prohlédla na webu na obrázku. A už vím, proč létá ve tmě.