Jeseníky 08

Jeseníky 08

Jeseníky, je to vlastně poslední větší sraz v roce. Koná se koncem září. Kikin vybral hezký hotel i když jak říkal trochu jsme uhnuli z Jeseníků. Ale nikomu to nevadilo, hlavně, že jsme se sešli a projeli na skútrech. Pokoje byli přiděleny předem už na foru, podle toho jak jsme se hlásili. Takže se předešlo boxování na recepci." já chci spát s ním" " já chci spát sám"

Každý jsme dopředu věděli s kým sdílíme pokoj a hlavně jsme věděli číslo pokoje a na recepci jsme se zdrželi minimálně. Dali jsme si věci na pokoj a převlékli se do civilu a hurá na večeři a na zábavu a vítání s přáteli. Sjeli jsme se ze všech koutů Čech. Dokonce přijeli kamarádi ze Slovenska i Polska. Myslím, že bylo 86 strojů.

Napapali jsme se, vařili tam opravdu dobře a byli na nás připravení. Výběr ze tří hotových jídel. Kdo chtěl mohl si dát všechna tři... i tací se našli.Po večeři volná zábava, ale ještě před tím nám podal Kikin pokyny: o jízdě v koloně, to se říká vždy. Protože vždy přijede někdo nový, co neví co a jak. Tak aby nebyl malér na silnici.Potom popsal cestu kudy pojedeme, budeme obědvat. a vzpomněli jsme na Mateye.Pak už se pilo, povídalo a seznamovalo s novými členy.Ráno po snídani jsme se seřadili cik cak a vyjeli.jeli jsme hezkou krajinou, venku bylo jen 8 stupňů, ale sluníčko svítilo.To bylo hlavní.... jen žádný déšť.

Jeli jsme asi dvě hodinky , když jsme dojeli do Zobnice, kde má hospodu Kikina brácha a uvařil nám guláš a hodně teplé griotky a kotel čaje na zahřátí.

Poseděli jsme. Dojedli guláš, udělali společné foto a vyrazili na cestu zpět do hotelu.

Byli jsme ve většině spojené vysílačkami a tak Kikin dával pokyny stavěčům, co uzavírali silnice, abychom mohli projet jako kolona. Kikin zastavil na takovém malém parkovišti, kde jsme měli absolvovat nějaké focení a malou procházku. ale nikomu se ze strojů nechtělo a tak se změnil plán. Do vysíláčky zaznělo" kdo chce může jet jak umí, tady je hezká cesta asi 30 km z kopce a vesničkami. A sejdeme se na kruháči v Králikách. "

Ani to pořádně celý nedořekl a už jsme svištěli. To byl mazec. Všichni vystartovali, že nám byla silnice malá. Silnice to byla opravdu hezká, asi nová protože byla bez záplata děr po zimě.

Jeli jsme opravdu rychle a já měla co dělat abych se udržela tam, kde mám být. Při brzdění mě to táhlo dopředu a ruce se mi vytahovali z kloubů. Ale to už zase Jiřík přidal a náš T-Max vyrazil jako koník dopředu.  Byla to opravdu zběsilá jízda.

Projížděli jsme vesnicí, ale nikdo nezpomalil...najednou koleje a přejezd. Tam někdo zastavil a druhý protože jel na těsno, to zastavil hned vedle něho, tak třetí a my čtvtí jsme se už vedle nich nevešli, to bychom zastavili v protisměru. A tak za to Jiřík zatáhl víc než obvykle, a protože T-Max má ABS, stáli jsme jak se říká na fleku. Ale ty následky! Jiřík se sesunul ze sedla, kolenama klečel na místě, kde má mít chodila, hlavu měl mezi řídítky.... Já ruce o 5 cm delší, jak se mi natáhly.

Teď se tomu smějeme, ale v tu chvíli do smíchu fakt nebylo. Jen jsme kulily oči, abychom T-Maxe udrželi na silnici a nelehli. To se podařilo a ve vteřině se jelo dál.

Večer když jsme u piva hodnotili vyjížďku jsme se dozvěděli druhou část Kikinových slov" slabší stroje a ten kdo nechce jet dolů sám, pojede pomaleji za mnou zase v koloně cik - cak.

Ale to už nikdo neslyšel, protože v tom okamžiku tam stál se svým skútrem sám. Všichni se řítili dolů a užívali si dané volnosti.

Probrali jsme celý výlet, kdo jaký z toho měl pocit a jestli se letošní Jeseníky povedly. Všichni byli spokojení. Snědli jsme výbornou večeři popili něco piv, došlo i na tanec. Někdo byl unavený a šel spát. Jiný si to užíval až do dvou do rána.

Po snídani jsme se rozloučili s polskou a slovenskou větví. Potom odjížděli brńáci. My jeli s pražákama a zastavili jsme se cestou na oběd. Pod kunětickou horou. Výborně tam vaří a protože nás bylo asi 15 pustili nás do svatebního salónku. Toho využil pánové k různým poznámkám....:-)

Pak už jel každý svojí cestou. Dojeli jsme domů pěkně zmrzlí, ale plný zážitků a vzpomínek na hezký sraz.

Druhý den v Jeseníkách napadl sníh. Na to jsme už ale koukali v televizi z teplého domova.