Byli dva bráchové, v mládí se pošťuchovali, později prali, ale vždy se jeden na druhého mohli spolehnout. Obrátit se na bráchu s problémem. Nebo s radostí. ()
Oba se oženili, strávili život podle svého. Oba už v důchodu a jezdili na ryby. Taťka rybařil celý život co vím, i mamku k tomu tak trochu nechal přičuchnout.
Strejda jezdil sporadicky, ale v důchodu pokud nemakal na chalupě, tak jezdil rybařit taky.
Většinou to ale vyprovokoval táta: "Nebuď srab, vzepři se Madle (Járova manželka) Madla tě pochválí, až uvidí pstruha."
"Jo Míro kdyby to bylo tak jednoduché, spadla nám na chalupě opěrná zeď a budu tahat kameny a asi jí stavět znova."
"Víš co já přijedu hned ráno, vezmu si s sebou nádobíčko (rybářské náčiní), pomůžu ti se zdí a pak pojedeme. Pro jistotu vezmu s sebou i Líbu. Ať si holky popovídají a my pojedem na ryby."
Většinou to i tak vyšlo. Ke spokojenosti všech. Jen Maruška trochu hartusila, ale to jen na oko.
"A bez ryby se mi nevracejte, nebo si budu myslet, že jste byli někde za holkama! "
Zažili spoustu legrace a dobrodružství. Dali si přezdívky podle filmu "Dej si pohov kámoši."
Strejda byl Posera a táta Moula. Titulovali se tak když se škádlili.
Pak strejda Jára onemocněl, byl dlouho v nemocnici a jak to bylo možné vzala si ho teta Maruška domů. Táta za ním chodil každý den. A aby ho trochu poveselil a odvedl mysl od ošklivé nemoci, posílal mu vtipné sms a tak trochu nutil Járu taky veršovat.
Sms létaly sem, tam. Táta je sepisoval, někdy nám to dával číst, jak Járu - Poseru povzbudil.
Teď jsem na to narazila. Kdysi jsem to tátovi přepisovala, chtěl z toho udělat malou knížku pro Járu.
Možná né všemu budete rozumět. Ale je dojemné číst tyhle veršíky.
Jára nad nemocí nezvítězil. Tátovi moc chybí, nejen na rybách, ale i na postěžování a posílání sms.
Posera:
Poserovi se stýská!
Moula:
Moulovi se taky stíská,
zase tu televize vříská.
" Ptáci v trní" zase žerou zrní,
už mě z toho hlava brní ...
Moula:
Moula se včera z večera
těšil, že přijede Posera.
Pak si vzpomněl, že Posera
má času až až,
ve středu, že bere apanáž.
Tak ještě vydržet musím,
asi večer prašivý Paneňák zkusím.
Posera:
Když jdou ryby na prašivém Paneňáku,
rybářů je tam jako máku.
Teď však ale nejdou
a na břehu někde bloumá,
jen jeden liberecký ňouma.
Petrův zdar !