Buřty

Dostali jsme pozvání od Toníka na opékání buřtů. Nebylo by to nic divného, kdyby se to konalo v létě.

()

Ale 24.12. a ve 12 hodin???? Trochu mě to zaskočilo. Né, že bych si nedala opečenýho buřtíka. Na vánočních trzích u radnice jsem tak dlouho kroužila kolem stánku s opékanou klobásou, až jsem podlehla. Byla to sice klobása, ale dobrá. Ještě jsem u toho shlédla představení živého betlému se zpěvy.

Vánoční atmosféra nastartovaná a teď tohle. Opékat buřty na chatě?

Nic jsme Toníkovi neslíbili, podle toho jak budeme stíhat přípravy na večer.

Buřty jsem pro jistotu koupila. Když je neopečeme nad ohněm, naložím je do octa jako utopence.

24. před dvanáctou voláme Toníkovi, jestli jsou už ve Vítkově.

"No jasně, oheň plápolá. První várka se už opéká."

Jiřík kouká na teploměr, je +5 st.

" Nepojedeme na skútru?"

Jeli jsme autem. Opravdu oheň plápolal a byli tam všichni známí kolem Toníka a Hely. Od každého jsme dostali mastnou a voňavou pusu na přivítanou.

Opekli jsme si buříka. Vařil se svařák, grog, čaj. V bojových podmínkách, ale Hela se o nás hezky postarala.

Poklábosili jsme, popřáli si hezké svátky a frčeli domů. Ten den nás čekala ještě jedna návštěva u vnučky.