inenaso: Pořád lepší povozit se, než ve výtahu zůstat uvězněný, jako já a Mirka v Brně. Vysvobodili nás po dlouhých hodinách až hasiči.
lused (-: Jo tak tohle je z myho profesního zamereni. bohužel je problém udelat spravne logiku jizdy toho vytahu aby jezdil ekonomicky, zaroven aby obslouzil co nejvic lidi kteří si výtah privolaji. co udelat když uz nekam jede a mezitím si ho privola někdo z jiného patra. podle toho co pises to měli blbe nastaveny - asi to nastavili na normalni "panelakovej" provoz, kdezto v obchodaku to chce nastavit jinak s jinejma prednostma privolani a prioritama jizd. tady v praze v palaci Flora se taky nedalo jezdit vytahama taky to většinou jelo jinam nez lidi chteli. nevim jak ted. ja tam uz radsi jezdim po schodech. holt ve všech oborech jsou profesionalove a "odbornici" ale rozeznají se az vizitkou sve práce.
tales: Jé vidíš, to mě nenapadlo, že bych měla volat poradu na telefon. Jak se dostat do čtvrtého patra.. V tu dobu jsme se ještě asi neznali.
adil: To je fakt, kdyby se výtah zasekl a zůstali jste uvnitř uvěznění, bylo by to horší, takhle jste si jízdu jen hezky "užili".
---
adil.pise.cz
tales: No užili asi víc než večeři. Co jsme jedli si nepamatuji, ale jízdu jsem si vybavila hned.
tenisak: O cestování výtahem mi nikdo ani nevyprávějte, sám mám toho po uši. Hlavně v motolské nemocnici.
bitita: ahojky všem zas po kratší pauze
s tím výtahem to musela být zábava ale věřím, že před večeří, nic příjemného..škoda, že ten výtah takhle nedivočil až po večeří, to by byl asi lepší zážitek, viď?
Tenisák: já si pamatuji že v Motole jsem zažila svou nejhorší noc v životě..byl mi rok a půl, šla jsem na operaci očí, byla jsem fakt maličká a maminku mi k sobě na noc nechtěli pustit, nemohla jsem usnout, probrečela jsem tu hroznou tmavou noc až do rána..za odměnu jsem pak dostala od maminky dárek v podobě hroznovýho vína a maličkýho skládacího růžovýho domečku pro panenky, který když se secvaknul, tak vypadal jako pouzdro na rovnátka ale největší dárek pro mně byl, že druhý den ke mně pustili mojí maminku..
tales: Brali jsme to jako spestreni vecera
Jo jo male deti spatne snasi nemocnici. Vlastne oba nasi kluci tu zkusenost maji.nevim jestli si na to pamatuji
bitita: Nevim čim to, ale já si zážitky z dětství pamatuji do detailů, teď už je to s mou pamětí horší
Tě buh s tím kočárkem mi lentilka nahnala strach z výtahů, až budu jednou taky vozit kočárek.. bych se zbláznila strachy, kdyby mi ujelo moje dítě.. tak hlavně že to dobře dopadlo
lentilka®sdeluje.cz: No... Já pak ten nahromaděnej strach a stres ventilovala na těch informacích. Dlouze a nahlas jsem tam na ně ječela, ať ten z... výtah spravěj, ať mi zavolaj správce nebo koholi zodpovědnýho a to okamžitě... Moc hezká scénka to byla. A ulevilo se mi.
lentilka®sdeluje.cz: Tak to mě se kdysi dávno, když byla Slečna ještě v kočáře, stalo v Praze na jedné poliklinice, že jsem chtěla nastoupit s kočárkem do výtahu, ale asi tam bylo nějak divně nastavené čidlo na zavírání dveří, takže jsem dovnitř zajela s kočárem, ale já už nastoupit nestihla, dveře se zavřely a výtah zmizel. Zachvátila mě lehká panika KDE MÁM DÍTĚ?! Letěla jsem do přízemí, kde byly informace a chtěla jsem je tam vzburcovat, ať mi okamžitě najdou kočár s miminem. V přízemí před výtahem stála jakási babča s mým kočárkem a trpělivě čekala, až se objevím.
tales: Ty jo koukam. ze my mame tu nejlehci zkusenost.jen tak pro zasmani.jinak je to ti samy horror To jsi se pekne probehla co?
lentilka®sdeluje.cz: V tu chvíli jsem pochopila význam rčení "jak namydlenej blesk"