Ranní sms

Nemám ráda ranní sms a telefony už vůbec ne. Navíc když telefon cinkne v 4,30 hodin.

()

Nadskočila jsem. Ne nebudu vstávat, určitě je to jen nějaké oznámení, že mají slevu na parfémy, nebo že si mám objednat výhodné služby telefonního operátora.  Ne, nenechám s sebou cloumat. Počká to do vstávání.  Stejně jsem neusnula. Sakra. Asi budu telefon na noc vypínat...

Takže jsem vstala, rozsvítila, požmoulala oči, aby vůbec něco viděla. ... proč ty písmenka jsou tak malá.

No nazdar sms od Simči, beru na pomoc brýle.

" Odvezla mě rychlá, můžeš nějak pomoct Ondřejovi s Viki?"

Do prčic! Co se děje? Koho se mám zeptat v 5 ráno. Ondřej bude buď spát nebo skákat kolem Viki a Simča ? Kdo ví co se s ní děje... budu muset stejně počkat do rána, do nějaké rozumné hodiny.

Kolem sedmé posílám sms Ondřejovi, jestli můžu zavolat.

Simču odvezli s hroznými křečemi v břiše a zimnicí. Teď prý nad ní stojí tři doktoři a dohadují se. Prý jí šťouchne do břicha jeden, Simča kvikne. "Vidíte, pane kolego.... je to ... " Šťouchne druhý, Simča kvikne." Ne ne pane kolego, je to..." Když se chystal, šťouchnou třetí, Simča se ozvala.

" Mě to břicho bolí všude, už do mě nešťouchejte, fakt to bolí... "

Asi se pak šli poradit do kanceláře a Simča šla během chvilky na sál. Zatím se shodli na slepáku, ale budou ještě zkoumat dál.

"No dobře, Simča je snad v dobrých rukách a co ty. A Viki?"

" No já si vzal dneska přes protesty všech, dovolenou a zítra asi paragraf. Ale šéf, mě za to nebude mít rád. A kluci – spolupracovníci už vůbec ne! "

" Tak si vezmu dovolenou já, mám hodného šéfa.   Dneska přijedu kolem 12 hodiny a ukážeš mi co a jak, na co je Viki zvyklá. Ať jí neděláme v hlavě guláš. "

A tak jsem prožila čtyři úplně úžasné dny se svou vnučkou.