Na školení

Jeden se musí stále vzdělávat . Tohle školení probíhalo v sobotu a na celý den.

(**)

Dopoledne povídání s obrázky , pak oběd a odpoledne praktická část s ukázkami a návštěvou několika objektů.

Jiřík říká:" Přihlas mě na to školení a vytiskni mi program."

V pátek jsem do destiček vytiskla program, přihlášku.

Přemýšlím, co zabalit s sebou ke svačince. Oběd by tam měl být, ale Jiřík musí i svačinku. Tím, že šel v pondělí na kontrolu cukrovky, pomyslím si nic sladkého... no jo ale co. Bloudím po netu a hledám něco. Tak mi padl do oka tvarohový motanec se slaninou. Jasně, Jiřík má rád tvaroh, jen ho musím upozornit, že to není sladké. V pátek večer upečeno, voní to hezky.

Na stůl dávám věci, které bude Jiřík ráno potřebovat s sebou. Telefon, klíče, pití,destičky s pokyny...

Jdu spát dříve, Jiřík si vaří ještě kafe a dumá, asi jak to bude zítra probíhat a koho tam potká.

Ráno vstává s úsměvem... to se nestává často. 

A vypráví zážitek z večera. " Ty si jdeš klidně spát a necháš tu poházené věci."

"Jaké poházené věci?"

" No piju kafe a vidím ležet papír na kuchyňské lince. Říkám si ha vytistěný program, podívám se. Koukám do papíru a vidím rozmazané písmenka a obrázek. Ta Dana je tak hodná i mapku mi vytiskla. Jdu si pro brýle a koukám znova do papíru. A čtu. Tvarohový pletenec se slaninou.

Málem jsem jel na školení podle receptu na motanec ........."

Jinak motanec byl zvláštní, asi jsem čekala sladkou chuť.