Přepadly mě obavy.
()
Rok se sešel s rokem ... jak se říká. A je tu zase odjezd do Švédska na ryby..... táta je o rok starší a nemocnější. :-(
.
.
.
Vlastně na tento výlet šetří celý rok. Z důchodu poctivě dává do kasičky. Přestal i tolik kouřit, když si spočítal, že by to šetření šlo rychleji.
Zaplatil zálohu a začal vázat mouchy. Zelené, vykulené.
Jak se blíží termín odjezdu, vytahuje se , co uvázal, že už si dává vyprané prádlo na hromádku, že mu mamka koupila želé bonbony, ale on je nesnědl. Přidal si je na hromádku Švédsko.
Máma jen kroutí hlavou: "Vidíš ho? Je to normální?"
" Mami kolem ryb se nedělo nikdy nic normálního, pro nás holky nepochopitelné, no ."
Táta si dokonce koupil elektronickou cigaretu, aby šetřil plíce. Hrozně špatně se mu dýchá, plíce mu pracují jen na jednu třetinu....do prvního patra jde na třikrát a hrozně se zadýchává.
Když jsem u našich byla teď v týdnu. Táta si vzpomněl, že má v autě zapomenuté dvě cigarety. Asi dostal chuť na normální cigaretu. Aniž bychom to věděly, sešel dolů do auta.
Poznaly jsme to až podle hrozně hlasitého dýchání v předsíni. Vystartovala jsem, co se stalo. Táta opřený o zeď, nemůže se nadechnout, ale oči mu září, že ty cigarety našel. Když se vydýchal a já uklidnila, říkám: " Takhle chceš někam jet? "
" No byl jsem si u paní doktorky pro nový prášky a foukátko... . chceš vidět nové mouchy?"
" To později, teď chci vidět to nové foukátko a jak ti pomáhá."
" Ve Švédsku, to bude dobrý, tam mám obavy, jen z takového kopečku, když vylezeme z loďky."
" Myslíš tu, ve které jsi si posledně zlomil ty žebra?"
" No no ty naděláš." A odvedl hovor na jiné téma.
" Víš, že se teď chytá česnekový návnady..."
"Tati..."
"No co, v nemocnici ve Švédsku už znám sestřičky a posledně na mě byla Helen, tak hodná, že se asi na ní půjdu podívat. (při tom loupnul okem po mamče)
Teda když nebudou brát ryby. Když budou brát tak se nehnu z loďky."
Je to marné, marné.
Jen se bojím, bojím.