Delší dobu řešíme se zubařkou jeden zub. Chodím tam víc jak 30 let a mám k ní důvěru. Někdy si jí prohlížím a přemýšlím, kolik jí může tak být let. Co jí znám vypadá stejně ... staře
()
Podle mluvy bych jí typovala rok narození 1850.
" Tak co jí bolí .... Vypláchne si... Vždyť to zná, kdyby něco bolelo, tak přijde."
Nikdy v čekárně nečekám déle než 5 minut. Asi moc pacientů už nemá.
Před nějakou dobou mě začal pobolívat zub. Ten co jsme léčily. Objednám se a nechám si ho vytrhnout. Nikdy nevím, kdy mě začne bolet a je to pak hodně nepříjemné. Je to poslední stolička a stejně na ní asi nekoušu. Proto dává o sobě vědět.
Sestra mě objednala za dva měsíce. To mě zarazilo, taková doba?
" Sestři, ale mě to bolí. "
" Máme plno." Cvak, položila telefon. No nic tak přijdu za dva měsíce. Zub se uklidnil s pomocí Arniky.
V den objednání přijdu do čekárny a tam plno lidí. To je divné, ale asi jdou k druhé doktorce.
Sednu si a čekám. A čekám a čekáme. Po půl hodině, vyšla sestra a volá dalšího, já to nejsem. Pro jistotu se ptám, kdo jde ještě k mojí doktorce. Všichni! Ty brďo to tu budu celý den, ani svačinu jsem si nevzala. Naštěstí to někteří vzdávají a odcházejí. Jsou v důchodu a nemají tolik času.
Já po dvou hodinách vcházím do ordinace. Něco mi tu nehraje. Je jich tu nějak víc. Ale nebádám, chci to mít za sebou. Pozdravím, skočím do křesla, zavřu oči a otevřu pusu.
Slyším mužský hlas:" Tak vy patříte k nám?"
Pomalu otevírám oči, dívám se jestli ta otázka patří mě.
Nade mnou stojí usměvavý mladý chlap. A kouká mi hodně zblízka do obličeje. Až jsem se lekla a rychle zase oči zavřela. Jen jsem kývla.
"Ale mi se přece známe ... paní Talesová."
Pomalu zase oči otevírám, zavírám pusu a přemýšlím. Sakra, to je se mnou hodně špatné, když si takového chlapa nepamatuji. Ale fakt nevím. Asi blbě čučím...
"Jooo?" asi se začnu červenat.
" No byla jste u vašich mladých hlídat Viki a my tam byli domlouvat focení svatby s mojí nastávající. "
Zase jsem raději pusu otevřela, protože jsem si ho fakt nepamatovala. Běhala jsem kolem Viki a odtrhávala jsem jí od maminy, aby měli klid domluvit podmínky focení. No a taky to bylo víc jak dva měsíce.
Budu si muset víc dávat pozor na chlapy.