Byli jsme domluveni se známými, že nás v půl jedenácté vyzvednou. Nevím, jestli jsem letos nebyla naladěná, ale loni se mi to líbilo nějak víc.
Přišli jsme ke křížku, kde bylo u plno lidí. Proběhl proslov, společné focení. A pozvání na další desátý ročník.
Potom jsme se všichni přesunuli k orloji. Ale žádná hudba nás tam nevítala... asi proto mi to přišlo jiné. Minulý rok zpívané koledy hezky podtrhly tuto akci.
Došla jsem si pro svařák a cestou pozdravila pár známých tváří. A už orloj zvonil.
Představení bylo letos trochu jiné... poslední ( možná né poslední, ale navíc) postavičky byly andělé a vypustily dva holuby. Pak jsme se od Martina dozvěděli, že to bylo za zemřelé, jednoho člena spolku a bratra pana mlynáře.
Účinkující se nám přišli zase uklonit a tak jsme jim řádně zatleskali.
Byla jsem ráda, že jsme jeli mezi lidi, ale loni to bylo nějak vřelejší....