V pátek se u nás v práci stavila Janinka. Přinesla drobné dárky. Já dostala roztomilé, perníkové srdíčko.
()
Jiřík dostal malinké zviřátko na šňůrce. Takové co se dává na mobil. Jiřík nevěděl kam s ním a tak si ho pověsil na knoflík kapsičky u košile.
Mysleli jsme, že je to myšák pro štěstí.
Než k nám přišla Viki.
Přišli jsme z procházky, zuli boty, sundali bundu. Viki si sedla vedle Jiříka na stupínek, dala si ruce do klína. Úkosem se podíval na dědu a říká:
" Kráálííček"
Jiřík se podívá na kapsičku, kde má pověšenou myšku. A říká: To je myška."
Viki asi vteřinový pohled na zvířátko na kapsičce.
"Kráálííček!"
Jiřík: " Myška."
Viki mu věnuje delší pohled, pak pokrčí ramínkem, poposedne a potichu říká.
" Králíček ... má ouška."
Vyprskla jsem smíchy. "To ti musí říct ani né dvouletá holčička, co nosíš na kapsičce?"
Myšku jsme podrobili řádnému prozkoumání a vyklubal se z ní kráálííček.
