Za Kubíkem
Byli jsme na návštěvě u Lenky a Honzy v Poličce. Mají asi rok a půl starého chlapečka Vítka. Tím, že jsme tam i spali, jsem měla možnost pozorovat chování malého Vítka a porovnávat s naší Viki. Viki je starší asi o půl roku takže toho umí o trochu víc.
()
Jen mě zarazilo, jak Vítek hezky baští ovoce. Naše Viki nevezme jablko ani jiné ovoce, do ruky natož do pusy. A to může být nakrájené, namixované ... prostě ne.
Všimla jsem si, že Lenka dává Vítkovi k svačince takovou kapsičku s hubičkou. Vitek si jí odšrouboval a nadvakrát vycucl.
Ptám se: " Co to měl Vítek dobrého? Tváří se tak spokojeně."
"Kapsičku s přesnídávkou, někdy si ji bereme ven na pískoviště, je to taková svačinka a nevadí, když má trochu špinavé ruce od písku."
No to je šikovné. To se mi líbí. Ani nevím, že se něco takového vyrábí. Možná bychom Viki na to nalákali. Ráda něco šroubuje a možná v zápalu boje by to i snědla.
Hned jak jsme se vrátili domů, jsem se vypravila na nákup. V jednom obchodě to neměli, v druhém taky ne. No to jsem blázen... večer píšu Lence, kam to chodí kupovat. Prý musím do drogerie. A ne do jen tak ledajaké. No dobře, tak už mám podrobnější informace a tak druhý den, nová výprava za Kubíkem.
V jedné drogerii nic a v druhé jiná značka o hodně dražší a nebylo to 100% ovoce a navíc přislazeno. To by asi neprošlo. Tak jdu dál. Neúspěšná mise.
Asi budu muset do hypermarketu....
V sobotu vyběhnu na rychlý nákup do samoobsluhy na náměstí. Nabírám brambory a očima koukám po jablkách. Jaký druh mají a přemýšlím, jestli doma ještě nějaké mám. Nad jablky je malá krabička, na ní cedule výprodej. Nakouknu. A koukají na mě kapsičky s Kubíkem. Jedna jablíčková a druhá banánová. Beru obě. Mám radost. A jsem zvědavá co na to Viki.
V pondělí přišli hodovat. Podávám jí kapsičku. Přistrkuji židličku, aby si sedla. Sedám si kousek dál a pozoruji... zaujalo jí to. To je dobře. Se šroubováním potřebuje trochu pomoct. Simča si sedá blíž. Viki dává šroubení do pusinky a čeká. Simča jí ukazuje, že to musí naklonit.
Říkám: " Nene to se nemusí naklánět jen trochu zmáčknout."
Pak to nabere nějak rychlý spád.... Viki to vyndává z pusinky, Simča mačká, Kubík stříká asi metr do vzduchu. A dopadá na Viki, Simču, stůl, židličku, koberec.....
jen vzdechnu: " Taková malá kapsička a co tam toho je .... že ?"
Vše jsme otřeli, uklidili. O druhou kapsičku už Viki zájem nejevila. Tak nevím.
Jestli holky dostanou odvahu druhou otevřít.
