Ještě ne

Pro ty, kteří četli naše útrapy s úrazem. Myslela jsem, že budu schopná popsat podrobněji, co se stalo a jak probíhaly operace a následná péče. Ale nejsem toho schopná, ani po šesti  měsících. Když začnu psát, jako bych vše prožívala znovu. Bouchá mi srdíčko a do očí se mi hrnou slzičky. Takže zatím o tom psát nemůžu.  

Možná později. Pokud budu psát o nemocnici, tak jen v lehčím tónu.   

Přeci jen byl to kus mého života a na bolestivé chvilky chci zapomenout. Ale byly i úsměvné situace a o těch bych vás chtěla informovat.

Jinak Jiřík je od 15.1.2015 doma nastálo z nemocnice. Prošel oddělením ARA – 41 dní, traumatologie – 14 dní, následné péče – 50 dní a rehabilitace – 46 dní.  Přinesl si domů několik (cca 100) stran čtení "Propouštěcí zpráva" a rentgeny žeber a pánve.

Založila jsem to do šanonu a už to nechci vidět.

Jizvy na těle má hezky zahojené, na duši je to horší.

Chodí o jedné francouzké holi. Dvě se mu prý pletou. 

Teď Jiříka ještě čekají lázně. Podanou žádost má do Bělohradu. Tak uvidíme.

Děkuji všem, kdo na nás mysleli.