Překvapení
Jeden rok mi chtěl manžel udělat radost k narozeninám a tak mě vzal do zlatnictví, ať si vyberu :-)
Bylo mi to divné, ani nevím jestli to byly kulaté narozeniny.
Jiřík totiž nerad slaví narozeniny a oslavy nemá rád taky. Raději kupuje dárky jen tak...
()
Prostě jsme byli ve zlatnictví a já se rozhlížela,co by mi padlo do oka. "Projela " jsem prstýnky a nic. Koukla na náušnice a tam mě jedny zaujaly, ale byly hodně drahé a tak jsem nic neřekla a prohlížela dál. Pak mi to nedalo a říkám si : " Alespoň si je zkusím". No byly kouzelné a moc mi slušely. :-) I Jiřík kýval hlavou, že jo. Už je dávala prodavačka do krabičky, že je koupíme. Když jsem si všimla, že je každá jiná. Jedna měla tmavší kámen.Prodavačka: " Je to přírodní kámen a tak to může být. A navíc máte každou na jiném uchu , nejsou vedle sebe, tak se to nepozná." Kdyby nestály tolik,asi by mi to tolik nevadilo.
Jiný pár neměli a tak jsme odešli bez náušnic. Mrzelo mě to, ale za každou cenu jsem je nechtěla.
Dárek jsem si jiný nechtěla vybrat, prostě se mi už nic jiného nelíbilo.Narozeniny mám v říjnu.
Běžel čas a já čekala na náušnice. Ani v jiném zlatnictví neměli nic podobného.
Přišel čas vánoční a s ním i jiné starosti nebo radosti?
Pečení, trochu úklidu, nějaké drobné dárky, aby bylo něco pod stromečkem. Přišel Štědrý den. Večeře snědená, dárky rozdané a tak jsme seděli nad kávou a bavili se. Najednou Jiřík říká: " Jak to, že je jedna kulička na stromku zlatá?" Ani jsem se tím směrem nepodívala a říkám :" Blbost, stromek jsem strojila já a je celý stříbrný! " Za chvíli Jiřík zase:" Ale mě se zdá, že je jedna opravdu zlatá ." Ani jsem hlavu ke stromku neotočila a říkám :" Každou kuličku jsem měla v ruce a zlatá nebyla ani jedna " Za další chvíli:" Ale mě se zdá..." " No tak je to odraz od svíčky a zdá se ti, že je zlatá."
Pak jsem šla odnést hrníčky do kuchyně a jdu kolem stromečku a opravdu jedna kulička je zlatá. To jsem blázen, vždyť jsem nic nepila z alkoholu :-)Jdu blíž a koukám fakt zblízka, pak jsem jí vzala do ruky: " To jsem blázen!" Pořád jsem nic netušila...Vůbec nebylo vidět, že je otevírací a že v ní jsou moje náušnice a hlavně stejné – obě!
Jiřík si oddechl, už si myslel, že na to přijdu až za týden, až budu stromek odstrojovat :-)
A tak jsem měla překvapení! Paní ze zlatnictví volala na Štědrý den ráno,že dorazily náušnice mému manželovi na mobil. A tak to hezky stihl....
