Nazouvám si nové boty. Dárek z MB. Podpatky jsou hodně vysoké. Jsem předkloněná a zapínám si u boty zip. Pomalu se narovnávám a říkám:
" To je výška." směji se.
Jiřík na mě kouká a poznamená tiše:
" Nechceš půjčit moje francky?" (francouzské hole)
"Pche to zvládnu. Umím snad chodit na podpatkách, ne?"
Ale v duchu si říkám, takhle vysoký jsem asi neměla a ještě k tomu v zimě....
"Tak jdu, ahoooj."
"No oddychnu si až přijdeš."
To je důvěra!
