"Jasně, je ještě malá, udělám cokoliv. Jak na to přišla? Viděla někde dárky?"
"Ne ne, jen mi říká. Až půjdeme večer hledat první hvězdičku, půjdeme spolu a tatínka nechame připravit dárky."
"Tak se stavím u vás a něco vymyslíme."
Sedíme u stolua radíme se. Viki si hraje vedle v pokoji a tak šeptáme.
" Pojedeme v 18 hodin do práce pro mamku a vy budete schovaný i s autem za rohem venku a až odjedeme , tak vše připravíte a počkáte v autě venku, pořád za tím rohem
až přijedeme.... tak jako přijedete taky. Aby bylo jasné, že doma u nás nikdo nebyl... "
"To by šlo."
"Umíte postavit uglů?"
"Iglů?"
" A nemůže ho postavit Ondřej dopředu, třeba v ložnici, že bychom ho pak přetáhli do pokojíčku?"
"Hm tak jinak... až budeme v autě Ondřej se vrátí do bytu, jako, že něco zapomněl... postaví iglů a pak zajedeme pro mamku a dál už víte...
Ondřej na to s anglickým klidem: " To iglů jsme ve dvou stavěli tři hodiny... kolik na to budu mít času já sám?"
Já: " Jeje jak je to iglů veliké?"
Ondřej."Hodně, bude všude tady.... a tady.....a tady.