Nemocnice I

Mamka začala chodit na ozařování. Taťka chodil s ní. A bylo to pro oba hodně vyčerpávající.

()

Nemocnice je do kopce a taťka špatně dýchá. Mamka zase zesláblá z ozařování.

Poradila jsem jim, ať jezdí taxíkem, je tu služba seniorům...

Mamka se ztrácela před očima. Táta nervózní, že mamka nejí ani nepije. Jen si vymýšlí, co by chtěla uvařit a když to uvaří, tak to nechce. Domlouvala jsem oběma...

Mamka seděla v ušáku, a byla jako ptáčátko. Malé křehoučké ptáčátko...

Ozařování mělo skončit 26.3. na mamčiny narozeniny.

Ale tím, že mamka nejedla a nepila a hodně zhubla, měli jsme strach a tak jsme se domluvili, že jí bude lépe v nemocnici. Tam jí hned přijali, napíchli kapačku a léky.

S tím, že ozařování na týden přeruší, aby se mamka trochu dala dokupy.

Začala vypadat trochu lépe. Zavodnili jí kapačkami, ale jíst nechtěla.

Po týdnu začali znova s ozařováním. Mamka chodila s doprovodem jen o pár pater níže.

Když jsem přišla na návštěvu, držela jsem jí za ruku a vyprávěly jsme si o vše možném. Většinou chtěla ale vědět co Viki, co naši kluci...a co táta jak to doma zvládá sám. Jestli nedělá moc velká nepořádek.

Většinou měla v malém notýsku napsané poznámky, buď co jí chybí a chce koupit. Nebo co mám vzkázat tátovi, aby jí přinesl. Vždy když jsem odcházela, otočila jsem se ve dveřích a zamávaly jsme si.

Když měla narozeniny, přinesla jsem jí malou orchidej v květináčku, s tím že dárek bude mít doma, až přijde.

Ten den jsem měla na sobě růžové tričko. Mamka mi říká:"To nos, to ti moc sluší. Já asi neměla nikdy růžové tričko."

" Jééé tak já ti ho objednám."

Pak jsme si povídaly o sestřičkách, že jsou některé hodné a pozorné a některé si plní jen povinnosti. No jo to záleží na člověku. Říkám mamce " Třeba mají nějaké trápení doma..."

"No ale v práci by se to nemělo odrážet, já jako sestřička jsem taky nemohla dávat najevo své emoce. Je když jsme u těch sestřiček, víš že zase nosí odznaky jako my na uniformě?"

V tom přišla sestřička a tak jsem si jí mohla prohlédnout. Opravdu odznak u krku, jen trochu jiný než jsem si pamatovala u mamky. Hezky jsme si se sestřičkou popovídaly a poradila mi, že se dá odznak koupit přes internet.

Hned jsem ho doma objednala i s růžovým tričkem.