Je to asi dva roky zpět, co se Jířa s Lucinkou přestěhovali do malého bytečku. Přemýšleli, jaké zvířátko si koupí.
Pomyslela jsem si proč zvířátko? Ale na miminko asi nebyli připraveni.
Koupili si kočku, nahatou.
Když jsem viděla fotku, trochu jsem se vyděsila. Nic takového jsem neviděla.
Přemýšleli o jménu, nakonec se shodli na Rozince. Ještě, že tak. Vymýšleli hrozná jména. I dneska jí Lucinka někdy řekne Zrůděnko.
První návštěva u Rozinky... jen jsem se na ni dívala. Trochu jsem se bála, i když to bylo odrostlejší kotě a myslím, že se mě bála také. Tak jsme se jen okukovaly.
Druhá návštěva už byla lepší... nechala se pohladit. Divný pocit, hladit holou kůži. Ale byla teploučká a nebylo to nepříjemné.
Několikrát jsem jí i hlídala, když Jířa s Lucinkou jeli na dovolenou.
Přišla jsem k nim do bytu, nejdříve mě Rozinka "vynadala", kde jsem tak dlouho. Pak jsme si pohrály. Chvilku pohajaly. To se jí líbilo. Lehla si na mě a nechala se hladit až do usnutí. Hřála mě tak, že jsem málem usnula taky. Při odchodu jsem jí vyčistila záchod a dala do misky kapsičku. Asi věděla, že odcházím, protože hrozně smutně mňoukala. Slíbila jsem jí, že zase přijdu.
