Zmrzlina

Vzpomínka na dětství – zmrzlina.

Jako asi každé dítě jsem měla ráda zmrzlinu. A asi jako každý rodiče mě jí nechtěli moc kupovat. A nebo na ní nezbylo – to spíš.

Takže babička v rámci rozmazlování ze svého skromného důchodu byla záloha.

Když jsme šly s babičkou na procházku po obědě, šly jsme kolem cukrárny. Do dnes si jí pamatuji, malý domek, asi pět schodů dolů do prodejny, hned za dveřmi. Divná cukrárna,ale vonělo to tam hezky. A co bylo nejdůležitější měli zmrzlinu. Sice né na výběr, skoro vždy byla vodová- jahodová do žluklého kornoutku. Oplatka byla asi rok stará, možná i dýl. Byl to zvláštní tvar , oplatka byla čtvercová a v ní půlkulatá mistička. Do to jsem vyfasovala jeden kopeček zmrzliny za 0,50 Kčs.

Opatrně jsem stoupala po schodech ven, nevěděla jestli hlídat zmrzlinu a nebo koukat na schody, abych neupadla. To bych přišla o zmrzlinu a ještě bych si natloukla. Dost složitý úkol na pětileté dítě.:-)

Ale zvládla jsem to ! Před obchodem jsem čekala na babičku , až zaplatí a dobelhá se za mnou. A hlavně jsem čuchala vůni té zmrzliny, opravdu voněla po jahodách. A protože jsme jí dostala opravdu výjimečné, tak první líznutí jsem oddalovala.

V tom slyším babičku:" Dáš mi ochutnat?"  Jé ...babička koupila jen jednu... tu mojí. A tak jsem poslušně zvedla ruku, co jsem v ní držela zmrzlinu. Přivřela oči a čekala co mi zbude z toho malého kopečku. Babička srkla, řekla: " No dobré to máš"

Mě se do toho nechtělo. Za prvé tam toho moc nezbylo, řekla bych promočená ztuchlá oplatka.

Celou procházku jsem přemýšlela, jak se tomuhle zážitku příště vyhnout a mít jen zmrzlinu pro sebe.

Pokaždé mě zdržovaly ty schody...

Babička si nikdy svoji zmrzlinu nekoupila a vždy chtěla ochutnat.

Když jsem měla svoje kluky, nikdy jsem nechtěla ochutnat jejich zmrzlinu. I když nabízeli,že je dobrá.

Buď jsem si koupila svojí a nebo jsem jí prostě neochutnala. O všechny ostatní dobroty jsme se s dětmi dělily, ale o zmrzlinu nikdy. :-)

Až teď v poslední době když si koupíme s manželem zmrzlinu,tak si hrajeme na babičky a smějeme se tomu. Zjistili jsme, že máme stejné zkušenosti se zmrzlinou a babičkou.

Na babičku se už dávno nezlobím, z malého důchodu nám chtěla dopřát a trochu s námi pomlsat.

Jen si asi neuvědomovala, že to v nás může zanechat takovou stopu.... :-)