Kačísek
Náš web fungoval chvíli a tak jsme byli nadšeni, když někdo z jiného města napsal poznámku. Přijeďte se podívat.
()
Tak nějak začala výprava za Kačískem. Kačísek bylo děvče, které jezdilo na malém skútru ( 50ccm) v Kutné Hoře. Přihlásila se na naše fórum a čile diskutovala s ostatními členy, hlavně s klukama .
Jednoho dne napsala onu památnou větu: Tak se přijeďte podívat do Kutné Hory. Kluci se toho chytli jako dobrého nápadu a už se plánovalo. Vyhlásil se datum na webu se založilo téma "jedeme za Kačískem. ” Začali jsme se přihlašovat. Když nás bylo asi 30,Kačísek přestala komunikovat. Asi se trochu lekla, ale už to bylo hodně rozjetý a vlastně to tak trochu žilo vlastní život. Ještě jsme stihli nahlásit kolik nás asi bude a že budeme mít hlad. A tak ať Kačísek zajistí restauraci. Poslední její příspěvek vlastně byl, že je restaurace zajištěná. Pak Kačísek nebrala telefon a nevyskytovala se na fóru. No nic uděláme výlet. Jednotlivé skupiny přijížděli na sraz odkud se mělo jet v koloně. My liberecký měli sraz na pumpě. Čekal tam na nás Míra, kousal tatranku. Nejdříve nás zluftil, že jedeme pozdě. I když pozdě nebylo, ale to by nebyl Míra. Tak do přilby a jedem.
Míra zjistil, že nemá klíče od skútra. No nazdar! Chvíli hledání . Vzpomínání, kde je viděl naposledy. Přemýšlí, kde jsou náhradní...Tak ho Jiřík hodil domů, ale klíče byly někde jinde něž si Míra myslel. A tak začalo hledání po domě. Jiříka poslal za mnou a že si nějak poradí a když tak za námi přijede do KH.
Vyrazili jsme sami. V Praze se přidali do kolony. Cesta byla veselá, Lused měl novou GPS a že nás povede. Buď tam neměl nahrané všechny trasy a nebo to s ní neuměl . Prostě jsme skončili u kravína. Malé dohady a nový směr.
Dojeli jsme do KH. Restaurace připravená, na terase pro nás prostřený dlouhý stůl. A u stolu seděl Míra se slovy : " Noo kde jste?”
Posadili jsme se ke stolu a Míra vyprávěl , jak se našly klíče. Když si kupoval tu tatranku, položil klíče na pult, za ním se tlačila nějaká spěchající paní a tak Míra udělal dobrý skutek a pustil paní před sebe. Paní zaplatila, sbalila nevědomky Mírovy klíče .
Uvědomila si to až na dálnici a tak jí chvíli trvalo, než je mohla vrátit na pumpu. Míra se přihnal na pumpu, že si nechá skútra odtáhnout . To překvapení, klíče! A protože jel na přímo ( bez návštěvy kravína) a bez bloudění , byl tam dřív.
Objednali jsme si jídlo a čekali jestli se objeví Kačísek. Někteří se šli podívat do Katakomb. My zůstali s Pavlíkem a Moni na kafíčku a něčem sladkém . Asi po hodině co všichni odešli , přišla dívčina a nesměle okukovala skútry. Někdo řekl: " Hele Kačísek” a ono opravdu jo. A tak my čtyři byli jediní kdo viděli Kačíska
Popovídali jsme si. Říkala, že se lekla tolika lidí, když jsme se začali přihlašovat. My jí chlácholili, že to nic hlavně, že zajistila restauraci.
Po chvíli odešla domů a tím byl konec Kačíska. Nikdy jsme jí pak už neviděli ani o ní neslyšeli. Ostatní se vraceli z katakomb. Domlouvali jsme se, jak pojedeme domů. Nám s Pavlem se domů nechtělo. Byla sobota a úžasné počasí. Takže zůstaneme, najdeme si nějaké spaní a pojedeme domů až zítra. Rozloučili jsme se s ostatními a vydali se hledat nějakou postýlku. Paní na pumpě nám poradila, že je blízko nově otevřený penzion nebo hotel a že budou mít určitě volno. No tak to zkusíme. Vzali jsme to přes restauraci a ptali se číšníka.
Ten vykulil očí a říká: " Možná by to šlo."
Divná odpověď, ale za chvíli jsme pochopili. Ubytovací část byla v rekonstrukci a měli v cajku jen dva pokoje. Ale to nám stačilo. Ubytovat se a hurá na večeři. Přímo úžasně jsme se najedli.
Do růžova vyspali. Ráno ještě nikdo nebyl v restauraci na snídani . Tak jsme se šli projít po KH. Úžasné město. Pak na snídani.
Sedli jsme si na sluníčko na terasu. Obsluhoval nás asi učeň, co vzal do ruky mu spadlo nebo vylil. Moni si objednala Laté. Moc to jako Laté nevypadalo. Pan číšník se omlouval, že se mu to trochu nepovedlo.Nám to nevadilo. Po snídani jsme chtěli ještě tiramisu. Číšník přinesl hromádku čehos a zase se omlouval, že mu to nešlo nabrat.
Když jsme platili, zdálo se nám to nějak málo peněz na to co jsme všechno jedli a pili. Koukáme na lístek a bylo jasné, že nám něco zapomněl připočítat. Tak ho voláme ke stolu aby si to přepočítal . Takový den a ještě, aby přišel o peníze. Ale on na to : " Ne ne je to správně, nepočítal jsem vám to Laté a to tiramisu a... pokračoval. Bylo nám ho fakt líto. To se nám ještě nestalo, abychom litovali číšníka
Zaplatili jsme mu vše, tak jak to mělo být. Vždyť jsme to snědli i vypili.
Nasednout na stroje a klikatě domů. Hlavně žádnou dálnici. Krásné počasí a volný den. Úžasný výlet.
Doufám, že se do KH někdy ještě podíváme ....
