Tales | Pozor v kavárnách

Pozor v kavárnách

Kdybych to neviděla na vlastní oči, nevěřila bych. Zavolala mi Dianka: " Pojď na rychlé kafe" " Tak jo" Daly jsme si sraz a šly do kavárny na terasu. Je to kavárna uprostřed města. Má dvě terasy. Jednu přímo na náměstí a druhou jakoby ve dvoře, kde je jeden z vchodů do obchodního centra. Je to tam takové klidnější, zvolily jsme variantu číslo 2.

()

Vídáme se skoro každý týden a máme pořád co k řešení J a povídání....

Už platíme a chceme jít domů, když Dianka říká." Já mám klíště! " Já to hned nepochopila a říkám, "Kde jste běhali po lese? A proč sis ho hned nevyndala? A chodíš na kafe s klíštětem???"

Ona na to : " Chytlo se mě teď ze židle."

Co je to za blbost! Klíšťata na kovových židlích nečíhají...ale to už vstává a ukazuje mi čerstvě zakousnuté klíště. Na lýtku v místech, kde se židle dotýkala, když si dala nohy jako-by pod sebe.

"No nazdar! Mazej domů a pořádně mu promasti zadek - hajzlíkovi – to mu nedaruj! "

S tím jsme se rozloučily. Já dojdu domů s divným pocitem, že po mě něco leze. Takže se bude hledat klíště. Že by nová erotická hra? Ne! Prostě musím pod sprchu a vydrbat se ! Zkontrolovat vše, hlavně co se tváří jako nová, malá piha.

To se mi stalo asi před rokem. V televizi, nás varují Pozor na klíšťata! A tak po jednom výletě následovala velká hygoška J a na závěr ostříhat nehty na nohou. Mezi palcem a ukazováčkem ( je na noze ukazováček?) cosi... malá ďubka. To jsem tam před výletem určitě neměla. Zkouším, jestli to drží pevně. Drží. Beru brýle a hledám nožičky nebo něco. Beru lupu, brýle a zkoumám dál. To se mě už zmocňuje panika. Nic mě nebude kousat ....beru jehlu a bodám a bodám. Při tom šeptám : " Ty hajzle, já ti tu prdel rozpíchám.... mě žrát nebudeš!!! "

Přestala jsem až když mi fest tekla krev. Ale byla jsem spokojená. Noha sice bolela až ke kolenu J, ale klíště to určitě nepřežilo. Asi po týdnu, když se mi to zahojilo jsem zjistila, že mám o malou pihu navíc  a dost na neobvyklém místě. JJJ

Telefon – jsme v přítomnosti. Dianka : " Hele, já ty klíšťata mám dvě. Na druhé noze ve stejné výšce....To snad není pravda. Říkám, asi bráchové, namaž ho taky ať nežárlí...

Asi za půl hoďky "Tak jedno je venku, pustilo se samo, ale to druhý drží! Co s ním?"

" No vyndej ho!"

"Ale já se ho štítím."

Říkám ."Mrkni na net, jak na něj. Ale určitě ho vyndej."

" Já sama nechci. Já jedu za tebou, pomůžeš mi s ním? "

"Jo jasně přijeď. "

Za chvilku je u nás . Mezitím koukám jak se vyndávají klíšťata. Takže gumové rukavice až k lokti J

Né mazat mastným (jak nás učili ve škole) – to se prý dusí a může zvracet . Klíště a zvracet? No budiž. Připravila jsem desinfekci, tampony...

Dianka nohu zavázanou, aby jí tam držel ten tampon s krémem. Sundat obvaz, postříkat desinfekcí a klíště se pustilo samo ... jestli zvracelo jsme nezkoumaly J Prostě bylo pryč. Hurá .

Tak jsme zvítězily nad přírodou ..... zatím... J

Z toho plyne ponaučení, že nejen v lese a přírodě, ale i v kavárně lze klíště pochytit.