inenaso: Já jednou byla s Pepím ve spořitelně, tam se vypípnte lístek s číslem a potom se čeká a čeká. Trvalo to dost dlouho než jsme přišli na řadu a potom rychle pryč. Najednou si Pepí také vzpomněl, že má prázdné ruce, svou aktovku zapomněl na jedné z lavic ve spořitelně. Fofrem jsme se vrátili, kolem aktovky procházel jakýsi muž v uniformě a všichni lidé byli v jednom koutě. Vtrhli jsme tam, Pepí popadl aktovku a pryč. Celou cestu jsme se smáli, To by člověk neřekl, jak může vyděsit zapomenutá aktovka.