mi-lada: Danuš, vím o čem píšeš. V lispodadu jsme se rozloučili s tatínkem a minulý pátek s jeho mladším batrem, mým strýcem. Vzpomínky jsou stále hodně živé a bolí.Když jsem byla mladší, vůbec jsem nechápala, že se lidi loučí s mrtvým,že se dotýkají. Připadalo mi to děsivé. Nyní už vím, že bez toho to nejde.
Hodně sil Marušce a všem ostatním pozůstalým.