inenaso: Tu dobu také pamatuji, samorosty byly všude a u všech. Ale že jste nechali děti v lese Co kdyby našli Perníkvo uchaloupku?
Jenže dnes by je spíš našel nějaký ten úchyl
tales: No máma se určitě bála, táta coby voják a zálesák, to neřešil.Prostě to jinak nešlo.
A je fakt, že je jiná doba. Úchyláků tolik neběhalo. A běhají úchyláci???
adil: To mi připomělo jednu dávnou příhodu v naší rodině. Tatínek jel na kole odsud až do Chotěboře -pěkná dálka, a na tom kole sebou vezl sestru Marii, mohlo jí být asi 5 let.Při jedné zastávce na občerstvení se prý osvěžovali u studny kde byla ta tradiční pumpa. Tatínek také rád fotil a fotoaparát si na tu pumpu tenkrát zavěsil. Pak nasedli na kolo a jeli ďál a na foťák nějak zapoměl. Když na to cestou později přišel, nechal Marušku u cesty sedět a pro foťák se vrátil. Měl štěstí, ještě tam visel a Maruška na tátu poslušně čekala. Dřív nebýval provoz jako je dneska, dneska nechat dítě takhle bez dozoru, to není vůbec možné.
---
adil.pise.cz
tales: To měl štěstí i tatínek i Maruška. Je fakt, že buď nebyli lidi tak informovaní a nebo zlých lidí neběhalo tolik ...
lused (-: hm dalsi zkusenost. tak sem myslel, ze samorost je zalezitost jen nasi rodiny. alespon jsem to divne drevo doposud u nikoho jineho krom byvaleho manzela babicky nevidel, dokonce ani neslysel o tomto konicku mluvit. teda krom povahove vlastnosti člověků samorostů.
tales: No vidíš, tady jsi v dobré společnosti neboj
Uvidíš, že si založíš svůj blog.
A pak se o tobě dozvíme něco i my
lused (-: tales studnice zazitku ale v tomhle clanku je jeste jeden pribeh. hezky pojmenovany o Marence a Jenickovi. mne se prihodilo neco podobnyho, doted na to vzpominam a tatku obdivuju. jezdili jsme jako deti s tatkou lyzovat na hory. na sjezdovky. teda spis naopak tatka s nami
to se jeste lyzovalo v zavazovacich kozenych botach a vetsinou uz bylo na lyzich i bezpecnostni vazani. elektrika uz se taky pouzivala
jeli jsme tenkrat autem na den na Horni Misecky. to se tam jeste dalo v poho parkovat. mne bylo nejakych 13, segre 7,8 zadny dobry lyzari, proste maly decka z povltavi. odpoledne jsme konecne premluvili tatku, ze chcem jet i velkou sjezdovku dolu do Spindlu a hlavne lanovkou nahoru. pro nas tenkrat bylo jet lanovkou jako jet na jezdicich schodech. proste ZAZITEK. k sme vyrazili. enomze bylo uz pomerne odpoledni odpoledne no a my se dolu strasne vlekli. proste to bylo nad nase sily v nejakem odhadnutelnem case. no a kdyz jsme dojeli ke spodni stanici lanovky tak uz nebrali lidi nahoru
. nojo tak nas tatka vzal ve spindlu do nejaky restaurace, posadil nas ke stolu, dal si kafe nam parek a limcu, rek ze tam budeme muset pockat, ze jde pro auto a prijede, servirce ze to bude "chvili" trvat a vyrazil. pesky nahoru po sjezdovce na Medvedin s lyzema pres rameno az se to bude borit. to musela byt hrozna cesta zpatky na Misecky. tam nastartovat skodovenku a trada dolu z Misecek pres Jilemnici a zpatky trada nahoru z druhe strany kopce pro nas do Spindlu. a my jsme cekali v ty hotelovy restauraci. straaaaaaasne dlouho ale hrozne. pak prisla ta servirka ze musime jinam, ze tam budou davat vecere pro hotelovy hosty. tak nas presadila vedle do nejakyho vycepu. ale byla hodna, pamatuju se, ze se nas chodila ptat jestli neco nechcem k jidlu, k piti. my s moji malou sestrickou jsme tam sedeli v tom vycepu jak maly hribecci a cekali a cekali. s kazdym otevrenim dveri uprene pohledy jestli UZ. no vsak si to dovedete predstavit. ale prisel, objevil se ve dverich nas zachrance. to byla uleva, ze uz je konecne tam, na kterou pamatuju dotedka.
to je vzpominka na kterou urcite nezapomenu, kdy spis s pribyvajicim vekem si vic a vic uvedomuju co pro nas rodice udelali, co vsechno obetovali a obetuji jak jsme ruzne veci brali jako samozrejmost a ted vidim cosi jineho. maximalne si jich za to vazim a ctim.
tales: Tý jo to musel být pro vás horror. Ještě, že byli kolem vás lidi.A jídlo
Víš jak já přišla k blogu? Ondřej se Simčou byli v Anglii a skype jsme ještě neměli a tak jsme si psali e maily. Já je po roce našla(při čištění PC) a bylo mi líto je vymazat, tak co s nima? a Bylo to.
lused (-: nojo to je napad na uschovu psanicek. proto nebudu mit blog. nemam psanicka, nemel bych ho cim vyplnit
tales: Ty jsi brepta začneš pozvolna a pak se to z tebe posype, že budeš jen čučet
Mamka si myslela že skončí u druhého článku a má jich 69.
lused (-: je dobra. odvazna. jak se rekne tomu kdyz clovek u neceho vydrzi? clovece ze bych zkusil naockovat moji mamku?
tales: No jasně, ale musíš jí nějak navnadit a hlavně musíš(nebo měl bys) mít blog, aby jsi se s námi podělil. Nebo se nechceš dělit???????
tales: Ale jdi ty " nedělitelný zbytečku" já jsem psala podělit... rádi tě vezmeme do svých řad nebo si tu najdeš někoho svýho s kým budeš konsultovat své radosti i hoře. A nebo se jen vypíšeš a bude ti líp....