Včera
()
Jedeme z práce, jak jinak něž na skútru. Jiřík zajíždí k pumpě. Natankuje, zaplatí.
Jsme kousek od domova a tak jsem v myšlenkách doma. Půjdu nakoupit hned nebo nejdříve oběhnu co je potřeba doma... co budu vařit zítra k obědu. Nasedám na skútra a v mysli jsem u omáček na špagety... červenou nebo bílou?
Vyjíždíme od pumpy. Sakra, co tam Jiřík nalil za benzín? To je zvuk motoru, úžasný. Krásný bublavý, burácivý.
Jen škoda nejde to z našeho skútra, před námi jede Ferrari. Krásné červené, placaté naleštěné a ten zvuk. Jede pomalu, před ním je ještě jedno auto, ale bublá krásně a ta vůně....
Zaneslo mě to v myšlenkách do Monaka, když jsme projížděli tunely a tam se to rozléhalo. Ferrari, Maseraiti, Lamborgini, Bentley a jiné značky se předváděli, A v tunelech to bylo pěkně slyšet.
Na skútru jsme to měli s vůněmi. Fakt zážitek.
Zpět do Čech, stojíme na červenou, já se nakláním a prohlížím si nablýskaný zadek červeného autíčka. Blikne oranžová, ofoukl nás teplý vzduch a ohlušující řev. Měl prostor, stál na křižovatce první a tak to pěkně osolil a byl to nádherný zvuk. Zážitek i když nám zmizel během vteřiny z očí.
Dnes
Jedeme do práce. Na první křižovatce dáváme přednost dvěma motorkám. Nejsou z Liberce, kluci jsou nabalení, asi na prodloužený víkend. Jiřík se pěkně řadí do zipu a způsobně jedeme za nimi. Myslela jsem, že je při první příležitosti předjede i s průpovídkou, o slimácích a zdržování dopravy. Ale nic, suneme se za nimi a určitě jedou míň než 50km /hod.
První jede schopper a určuje rychlost, asi kluci nespěchají. My dnes taky ne
A tak dnes byla jízda do práce klidná, úžasná. Dokonce i na pekelné křižovatce, mě nikdo nefuněl horký vzduch do obličeje. Byla zelená, takže jsme projeli plynule.
Jak to bude asi zítra?