Jsem jaká jsem :-)

tales: Ne takový pohřeb jsem ještě nezažila. U nás v Liberci je krematorium a tam to jde jak na běžícím páse než začneš brečet jsi venku a je konec. Pak už nevidíš nic.Za půl hodiny je po všem.
Tady to bylo opravdu hodně emotivní, hodinu mše a pak hodinu na hřbitově... Jarina děti plakaly tak, že je museli odvést ze hřbitova
No je to snad za námi a budeme na něj vzpomínat s úsměvem. byl to veselý člověk a vždy mě dovedl jednou větou rozesmát.