Volné pokračování ze včerejška.

Chtěla jsem psát o milých věcech. O den se to zdrželo ... vlétla mi do toho Můra. Můru jsem zaplašila a tak ty hezké vzpomínky na práci ve zlatnictví.

Jak jsem už psala prodávaly jsme zlaté šperky, stříbrné a hlavně české granáty. Jak ve zlatě, tak ve stříbře nebo pozlacené. Byly jsme čtyři "holky" a ve všem jsme si rozuměly.  Chodili k nám nakupovat hodně cizinci. Vždycky k nám "vběhl" autobus, většinou postarších Němek. Vybíraly zkoušely, někdy i platily.

(

První třída.

Dětičky jsou do školy a mě to připomnělo můj nástup do první třídy. Měli jsme sraz ráno před osmou ve školce, která byla přes ulici. Bylo to vlastně takové loučení se školkou