Taneční rande.

Chodili jsme s Jiříkem asi půl roku, když mě naši pustili do kina od 20 hodin.Byla jsem děvče doma přísně vedené. Většinou to proběhlo "Žádné courání po večerech. V 18,00 hodin ať jsi doma! "

(

V loni jsme jeli na výlet do lesa. Všichni nám říkají , jak rostou ...a chlubili se plnými košíky.

My houby nejíme

Dárek J

(

 Igelitová taška

Byla jsem na větším nákupu a tak se mnou šel syn Jiří (25). Sice jsem s sebou měla tašku vlastní, ale nevešlo se to všechno do ní. Tak jsem zakoupila igelitovou

tašku, takovou tu vetší s pevným uchem.

Slade v Liberci

 Kolega z práce za námi přišel s úžasnou zprávou. Budou tady Slade. " Si děláš prču" " Né fákt" Bylo několik let po revoluci a už je to tady...Uvidíme kapelu, sice né tu úplně oblíbenou, ale je to úžasné jít na koncert kapely ze zahraničí a zazpívat si s nimi jejich známé písničky. Poskákat a zakřičet.

(

DD v Babylonu.

Při jednom z posledních srazů v roce 2005 jsme se domlouvali co budeme dělat v zimě, když se nejezdí.

(

Chleba se sádlem a s cibulí

Tento článek nebude o tom jíst či nejíst chleba se sádlem J Je spíš příběh, jak někdy dobře myšlená výchova, až tak nevyjde.

(

Učitelka z mateřské školky.

Dříve děti běžně chodily do jeslí a mateřské školky. Některé si to pamatují, některé ne. Já patřím mezi ty druhé. Vím kam jsem chodila, ale nepamatuji si žádné podrobnosti.

(

Legoland

Bylo po revoluci a mohlo se cestovat bez problémů. Našetřili jsme trochu peněz a vyrazili. Máme dva kluky a tak jim ukázat Legoland v Dánsku. Jiříkovi bylo sedm a Ondřejovi o šest víc. Byl to zájezd "na otočku"

(

Tetička

O Vánocích k nám jezdila na návštěvu tetička. Nebyla to vlastně moje tetička, ale táty, takže moje pratetička. Jako dítě jsem jí moc nevnímala. Hezky pozdravit, říct básničku pod hodinami, uklonit se ...a jít si zase hrát. Byla to prostě jedna z mnoha návštěv.

Začala jsem jí vnímat až jako dospělá a vdaná. Moc se za těch 20 let nezměnila, jen pohubla a lehce zestárla. Takže básničky říkaly naše děti a my vedly  dospělé řeči.

(