Čtenář mých článků si určitě povšiml fotky v článku Jízdní kolo.

Liduška tady vzpomněla městské lázně. V páté třídě jsme chodili na plavání.(

Přijeli jsme s bráchou na Žížák . Já upachtěná a vykulená z tatrovek. (

Mamka nakousla téma kolo. Prý jsem jezdila jako malá dříve než o dva roky starší brácha. (

Byli jsme pozváni na narozeniny Marušky. Kulaté.

(

Jak jsem už psala, chodili jsme s bráchou k babičce a k dědovi. Tentokrát přišla babička a šla jsem já.

(

Když jsem byla u babičky a dědy většinou jsem malovala. Vodovkami. Sice jen dvanáct barev, ale děda mi sehnal někde stříbrnou a zlatou.

 Abych měla na princezny. Ty mě moc nebraly.

(

Hrůza všech hrůz. Sójový kmen. Tenkrát za korunu. Zase ho prodávají, asi někomu chutná....

(

Jako malí jsme s bráchou chodili na střídačku k babičce a dědovi. Vždycky v pátek si pro nás někdo přišel. Prý jsem brečela, když šel brácha a já zůstala doma. Jako malá jsem neměla pojem o čase a tak jsem vždycky běžela k dědovi a kulila oči a křičela :

(

Ondřejovi bylo půl roku, když šel Jiřík na vojnu. No jo brali jsme se brzo a netušili, co vše se může přihodit.
Ale kdo to ví?

(